Deštník vs. softbox - jak fungují a v čem se liší
Co mají deštníky a softboxy společného
Deštníky i softboxy mají stejný základní účel - slouží ke „změkčení“ světla. Reflektor systémového (nebo studiového) blesku se chová jako bodový světelný zdroj a dává proto ostré, tvrdé nasvícení. Když potřebujeme světlo měkké - jako např. na klasický portrét - pak je třeba světlo blesku nějak změkčit. Jedním ze způsobů je právě použít deštník resp. softbox.
Jak funguje deštník
Deštníky se dle způsobu použití dělí na dvě velké skupiny - difusní a odrazné. Dělají (skoro) totéž, fungují a používají se ale trochu jinak:
Difusní deštník
Difusní deštník je opatřen průsvitným, ale neprůhledným plátnem. Blesk se při jeho použití namíří přímo na fotografovanou scénu a difusní deštník se umístí mezi něj a fotografovaný objekt. „Bleská“ se tedy skrz deštník.
Difusní deštník funguje podobně jako hustá záclona - odstíní přímé, ostré světlo bodového zdroje, díky své průsvitnosti se ale stane jakoby novým zdrojem světla, přičemž toto nové světlo je už pěkně měkké, protože vychází z velké plochy.
Odrazný deštník
Odrazný deštník je jiný. Není průsvitný, je však z vnitřní strany opatřen materiálem, který světlo odráží. Nejčastěji je vnitřní strana stříbrná, může být ale také např. zlatá nebo bílá.
Při fotografování s odrazným deštníkem se „bleská“ směrem pryč od fotografované scény a světlo se deštníkem odráží zpátky na fotografovaný objekt.
Deštníky se vyrábí v různých velikostech, tvarech (klasický, parabolický) a s různými typy odrazných a difusních pláten.
Jak funguje softbox
Softbox je vlastně plátěný stan. Vzadu má díru určenou k zasunutí zdroje světla, tj. systémového nebo studiového blesku - tudy se do softboxu dostane světlo. Vpředu má plátno z bílého, průsvitného ale neprůhledného materiálu - tudy světlo softbox opouští.
Stěny softboxu tvoří neprůsvitný plášť, který bývá zvenku černý a zevnitř stříbrný. Tento plášť usměrňuje všechno světlo, které by chtělo „utéct“, zpátky k přednímu plátnu. Uvnitř softboxu často bývá ještě druhé, pomocné rozptylné plátno, které slouží k dosažení rovnoměrnějšího rozptýlení světla.
Softbox je tedy vlastně takový „high-tech“ difusní deštník. Softboxy se vyrábí v různých velikostech a tvarech předního plátna (obdélník, čtverec, osmiúhelník, aj.).
Hlavní rozdíly mezi deštníky a softboxy
Přestože mají stejný účel, je mezi deštníky a softboxy mnoho praktických rozdílů:
Kontrola unikajícího světla
V tomto ohledu jednoznačně vítězí softboxy. Plášť softboxu zamezuje únikům světla dozadu a do stran, takže se většina výkonu blesku skutečně využije k osvětlování scény a ne k osvětlování zázemí ateliéru. Pomocí voštiny lze navíc dále redukovat světlo vyzařované do šikmých směrů.
Oproti tomu s deštníkem se vždy podstatná část světla vyzáří úplně jinam, nežli směrem ke scéně. Odrazem tohoto uniklého světla o stěny pak - zvlášť v malých místnostech - vzniká jako vedlejší efekt jakési neplánované, výplňové světlo.
To až tak nevadí při fotografování s jediným nebo dvěma světly (tam se to ve skutečnosti někdy i hodí!), v případě složitějšího nasvícení z více zdrojů ale unikající světlo záhy začne dělat problémy, protože nasvěcuje i to, co nemá.
Ve větší místnosti nebo venku je tento problém vyjádřený méně, protože výkon blesku klesá se čtvercem vzdálenosti od zdroje. Světlo odražené od vzdálenějších stěn se tak na výsledném snímku projevuje méně.
Sestavování, rozkládání, skladnost
Zde naopak na celé čáře vítězí deštníky. Rozložit deštník a umístit jej na studiový stativ je otázka pouhých několika sekund. Složit softbox, přichytit vnitřní i vnější plátno, atd., to trvá mnohem déle.
Existují sice rychloskládací softboxy, ani ty se ale nemohou co do pohotovosti měřit s deštníkem, který jednoduše roztáhneme, zasuneme, utáhneme šroubem a je hotovo. Deštníky jsou také mnohem skladnější a nevadí jim časté skládání a rozkládání.
Softboxy se proto hodí hlavně do trvalých ateliérů, kde je možné jednou je sestavit a pak už je jen nasazovat a pozicovat, ale není třeba je opakovaně rozebírat a skládat do obalu. Kdo má však za své „studio“ třeba jen roh obývacího pokoje nebo část kanceláře, tomu budou nejspíš mnohem více vyhovovat deštníky, které může kdykoliv snadno složit a strčit do skříně.
Rovnoměrnost nasvícení
Kvalitní softbox poskytuje rovnoměrněji rozptýlené světlo než typický deštník, u kterého je obvykle patrný „hotspot“ (jasnější místo) uprostřed.
Catchlight
Jako „catchlight“ (česky někdy „jiskra“) se označuje odraz světelného zdroje v očích portrétované osoby.
V případě softboxu má tento odraz tvar předního plátna softboxu, tzn. nejčastěji je to obdélník nebo čtverec, existují ale i např. softboxy s plátnem tvaru osmiúhelníku. Tvar přitom bývá velmi pravidelný a má ostře ohraničené okraje.
U deštníků se jedná obvykle o kolečko, „hvězdičku“ či „kytičku“, často ale nepravidelného tvaru nebo s neostrými okraji (zvlášť když fotograf moc neřeší dobré vyplnění deštníku kuželem světla blesku). Navíc někdy bývají v catchlight vidět žebra deštníku. Catchlight deštníků se proto častěji dodatečně upravuje na PC.
Vpravo: Catchlight od odrazného deštníku vyobrazeného výše.
Totéž co pro catchlight platí i pro jakékoliv jiné odrazy světel od lesklých předmětů (např. skleniček, aj.).
Svícení zblízka
Při fotografování je někdy potřeba umístit zdroj světla velmi blízko, zároveň však tak, aby byl mimo záběr. To jde nejlépe se softboxem díky jeho plochému přednímu plátnu. O něco hůře, ale stále velmi dobře to jde s difusním deštníkem. Odrazný deštník se pro nasvěcování z velké blízkosti nehodí.
Variabilita použití
S deštníky lze všelijak manipulovat a do určité míry tak ovlivnit charakter úpravy světla. Je např. možné umístit plochu deštníku blíž / dál od blesku, deštník se dá částečně zavřít, atp. Vliv má také nastavený vyzařovací úhel blesku (u systémových blesků). I se softboxem se dá charakter světla měnit, např. použitím voštiny, odstraněním difusního plátna, aj.
Oba typy modifikátorů lze navíc používat i k jinému účelu. Tak např. difusní deštník lze dobře použít namísto difusního panelu, zejm. při makrofotografii. Softbox zase lze použít jako světelné pozadí a dokonce i jako podklad pro velmi lehké předměty, není-li k dispozici průsvitný fotostůl.
Určitou variabilitu použití tedy mají jak deštníky tak softboxy, konkrétní možnosti se ale liší.
Chování ve větru
Použitelnost ve větru je důležitá pro toho, kdo chce s blesky fotografovat venku. Ani softboxy ani deštníky není žádná radost používat ve větrném počasí. Softboxy jsou ale přeci jen proti větru o něco odolnější díky své uzavřené konstrukci. Deštníky jsou naopak vyslovené lapače vzdušných proudů - práce s nimi ve větru je v závislosti na jeho síle dobrodružná až nemožná.
Cena
Velký rozdíl je také v ceně. Ta je mnohem příznivější u deštníků. Nejobyčejnější fotografický deštník čínské provenience s průměrem kolem jednoho metru se dá koupit za cca 250,- Kč. Nejlevnější menší softbox o rozměru alespoň 50 x 50 cm s adaptérem vyjde zhruba na 1000,- Kč. Značkové vybavení pak stojí násobně více.
Za cenu jediného softboxu je tedy možné pořídit hned několik deštníků. Kdo potřebuje opravdu velký modifikátor, pořídí jej také několikanásobně levněji v podobě velkého deštníku nežli velkého softboxu.
Shrnutí
Výběr deštník vs. softbox není černobílý. Souhrnně lze říct, že softboxy jsou o něco sofistikovanější a lépe se hodí do dedikovaných ateliérů (kde se nemusí skládat). Jsou ideální prostředek při svícení více světly a tam, kde se požaduje maximální kvalita úpravy světla a co nejlepší kontrola jeho úniků.
Deštníky se skvěle hodí při svícení jedním nebo dvěma světly. Výtečně poslouží v přenosných studiích a ve studiích ve sdílených prostorách, kde je často potřeba studio „rozebrat“. Tehdy oceníme jejich lepší pohotovost, přenositelnost a skladnost.
Deštníky také představují ideální řešení pro někoho, kdo chce „za málo peněz hodně muziky“. S trochou praxe přitom jde i s nimi docílit velmi pěkného nasvícení.